Aktuality

Komentujeme a vyjadřujeme se k aktuálním tématům v médiích. Sledujeme změny legislativy a judikatury. Pořádáme workshopy a přednášky. Aktivně naše klienty informujeme o novinkách.

Zde se můžete přihlásit do monitoringu farmaceutické legislativy

více informací

Monitoring výběru aktuální legislativy (duben 2020)

Monitoring výběru aktuální legislativy (duben 2020)

V souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 byla v průběhu dubna 2020 přijata nová legislativa, příp. byly novelizovány stávající právní předpisy, a to primárně s cílem minimalizovat negativní dopady pandemie jak na fungovaní obchodních korporací a OSVČ, tak na každodenní život občanů.

Kompenzační bonus pro OSVČ
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, upravil přímou finanční podporu pro OSVČ.

Kdo může žádat kompenzační bonus?
Osoby samostatně výdělečné činné (dále jen „OSVČ“) podle zákona upravujícího důchodové pojištění (např. živnostníci, osoby podnikající podle zvláštních právních předpisů, zemědělci), pokud nejsou zároveň účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci (v pracovním poměru, ale i na základě dohody o pracovní činnosti, případně dohody o provedení práce).
OSVČ musí dále splňovat podmínku, že nemohla vykonávat svou činnost zcela nebo z části nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření přijatých státními orgány (např. karanténa, nutnost uzavřít provozovnu, částečná nezaměstnanost, prostoj). Tuto skutečnost bude OSVČ dokládat čestným prohlášením.
O kompenzační bonus mohou žádat jen ty osoby, které byly OSVČ ke dni 12. 3. 2020, případně ty, jejichž činnost byla přerušena kdykoliv po 31. srpnu 2019.

Za jaké období lze kompenzační bonus požadovat?
Kompenzační bonus lze žádat za období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020.

Jaká je výše kompenzačního bonusu?
Výše kompenzačního bonusu činí 500,- Kč za každý kalendářní den bonusového období.
Celkem částka činí 25.000,- Kč dle aktuálně účinné úpravy, která zatím počítá s jedním bonusovým obdobím končícím 30. 4. 2020.

Od kdy a jak o kompenzační bonus požádat?
Žádosti mohou OSVČ podávat od 15. 4. 2020 na příslušném finančním úřadě, nejlépe elektronicky přes daňový portál. Žádosti bude možné podávat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, aktuálně tedy do 30. 6. 2020, jinak nárok na kompenzační bonus zanikne. K podání žádosti bude stačit naskenovaný podepsaný formulář zaslaný emailem.

Co bylo z vládního návrhu vypuštěno?
Pro nárok na kompenzační bonus nebude nutné splňovat původně navrhovanou podmínku desetiprocentního propadu v příjmech za období leden až březen 2020 ve srovnání s totožným obdobím roku 2019, ani podmínku minimální výše hrubých ročních příjmů v roce 2019 přesahující částku 180.000,- Kč.

Druhé a třetí bonusové období
Na své 45. schůzi pak Poslanecká sněmovna schválila novelizaci tohoto zákona, kterým by mělo dojít k prodloužení bonusového období, resp. stanovení druhého a případného třetího bonusového období. Konkrétně by druhé bonusové období mělo trvat od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020. Novela počítá také s případným třetím bonusovým obdobím, a to od 9. 6. 2020 do 31. 8. 2020, které by mohla stanovit vláda ČR pro dny, kdy trvají krizová opatření. Dle navrhované novely by se měly žádosti o kompenzační bonus podávat za jednotlivá bonusová období.

Insolvence
Aby bylo zamezeno nárůstu insolvencí způsobených zhoršenou možností plnit své závazky v důsledku přijatých mimořádných opatření, byly přijaty níže popsané změny. Dlužníkům, zejména podnikatelům dotčeným epidemií, je tak dán časový prostor k nalezení způsobu vyrovnání se se svými věřiteli, aniž by jim hrozilo vyhlášení úpadku na návrh věřitelů.

Dále byly přijaty změny týkající se oddlužení a doručování.
Dlužnický insolvenční návrh
Do doby uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádných opatření, nejdéle však do 31. 12. 2020, nejsou dlužníci povinni podat na svou osobu insolvenční návrh. To ovšem neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením.

Věřitelský insolvenční návrh
K věřitelským insolvenčním návrhům nebudou soudy až do 31. 8. 2020 přihlížet. Soud o tom navrhovatele vyrozumí usnesením, odvolání není přípustné. Nový návrh lze podat až od 1. 9. 2020.

Mimořádné moratorium
U podnikatele, který nebyl do 12. 3. 2020 v úpadku, lze využít institut tzv. mimořádného moratoria. Tento institut lze využít nejpozději do 31. 8. 2020, a to před i po zahájení insolvenčního řízení. Cílem moratoria je snaha o udržení běhu podniku, a to i na úkor rovného postavení všech věřitelů. Soud může na návrh mimořádné moratorium o 3 měsíce prodloužit.
Tento institut mohou využít podnikatelé, kteří mají centrum činnosti v České republice a kteří v posledních 2 měsících nevyplatili členům, společníkům či akcionářům podíl na zisku (dividendu).
Dlužník je po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky ty závazky, které bezprostředně souvisí se zachováním provozu podniku, vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm. Omezuje se možnost dodavatelů ukončit zejména smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců. Osoby, které nejsou oprávněny ukončit smlouvy s dlužníkem výpovědí nebo odstoupením, nejsou po dobu trvání mimořádného moratoria oprávněny odepřít plnění nebo pokračování takových smluv ani na základě jiného důvodu, ledaže jde o odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění v důsledku případu porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria.
Dlužník je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

Doručování

Věřitelům lze doporučit, aby sledovali pravidelně alespoň jednou týdne insolvenční rejstřík, jelikož jim v řadě případů nemusí být doručováno. Nově totiž platí, že neurčí-li insolvenční soud nebo nestanoví-li insolvenční zákon odchylně, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť pouze dlužníku, osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízení něco vykonat.

Oddlužení
Oddlužení nebude zrušeno v případech, kdy dlužník neplní splátkový kalendář v souvislosti s mimořádnými opatřeními. Došlo ke zmírnění podmínek přiznání osvobození od placení pohledávek při skončení oddlužení, kdy dlužník nemusí uhradit ani 30 %, případně 50 %, pohledávek, a přesto mu může být osvobození od placení pohledávek přiznáno.
Nově mohou o oddlužení žádat také OSVČ, a to za stejných podmínek jako nepodnikající fyzické osoby.

Exekuce
Změny v exekučních řízeních se týkají výkonu rozhodnutí prodejem movitých/nemovitých věcí v případě, že dosud nedošlo k příklepu v dražbě, a prostředků na účtech u bank.
Nová zákonná omezení ve vztahu k exekuci nemovitých a movitých věcí neplatí v případech, kdy výkonem rozhodnutí jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy.

Movité věci
Do 30. června 2020 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Movité věci lze sepsat a sepsané věci soud zajistí jenom v případě hodném zvláštního zřetele.

Nemovité věci
Do 30. června 2020 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu.

Pohledávky na účtech
Do 31. prosince 2020 se neuplatní zákonná omezení (např. zákaz dispozice) pro finančnicí prostředky na účtu povinného do výše čtyřnásobku životního minima, tj. částky 15.440,- Kč.

Prodlení dlužníka
Zvláštní opatření ve vztahu k prodlení
Prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tyto účinky pominou nejpozději 30. 6. 2020. K odchylným ujednáním se nepřihlíží. Použije se jen na prodlení, které nastalo ode dne 12. 3. 2020. Nepoužije se však na závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

Obchodní korporace
Je možné, aby orgán právnické osoby rozhodoval mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Zákon dále stanoví, že pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii.

Omezení možnosti výpovědi nájmu
Parlament ČR schválil dočasné omezení pronajímatele dát nájemci výpověď pro neplacení nájemného.  Institut dopadá jak na nájem prostor sloužících podnikání, tak i na nájem bytů.

Nájem prostor sloužících podnikání
Tzv. rozhodná doba je stanovena od 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020. Dále je vymezena tzv. ochranná doba, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. 12. 2020. Ochrana nájemce spočívá v tom, že v případě, kdy nájemce v rozhodné době „v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti“ neuhradí splatné nájemné, pronajímatel nemůže z důvodu neplacení nájemného dát nájemci výpověď. Nájemce je však povinen dlužné nájemné doplatit nejpozději do konce ochranné doby. Neučiní-li tak, může pronajímatel nájem vypovědět.

Nájem bytu
Rozhodná doba je u nájmu bytu stanovena od 12. 3. 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do 31. 7. 2020. Dále je právní úprava konstruována analogicky, jako je tomu u nájmu prostor sloužících podnikání, vč. trvání ochranné doby.

Úvěrové moratorium
Je umožněn odklad splácení úvěrů o zákonem stanovenou dobu, ve které se předpokládá trvání nejintenzivnějších ekonomických dopadů epidemie COVID-19. Cílem je zabránit vzniku prodlení a s ním souvisejících důsledků pro dlužníka (sankce, negativní záznamy v dlužnických registrech a související snížení bonity dlužníka). K odkladu splátek dojde tehdy, oznámí-li to dlužník věřiteli. Odklad splátek fakticky znamená jejich posun v čase o určité období. Tím je tzv. ochranná doba, která trvá od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž došlo věřiteli oznámení dlužníka, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, a končí dne 31. 10. 2020. Dlužník má možnost využít také zkrácenou ochrannou dobu končící dne 31. 7. 2020, tuto skutečnost pak musí v oznámení uvést. Odkladem splátek dojde i k úpravě splátkového kalendáře (resp. režimu umořování). Úročení úvěrů se při odkladu splátek po dobu moratoria (ochranné doby) omezuje tak, že se v případě spotřebitelů stanoví maximální přípustný úrok, odpovídající platné repo sazbě ČNB navýšené o 8 procentních bodů. Byla-li sjednána nižší úroková sazba, uplatní se takto sjednaná nižší úroková sazba. Současně se staví běh některých lhůt a dob vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.
Úvěrové moratorium se vztahuje pouze na úvěry, které byly sjednány a současně čerpány před 26. 3. 2020. Dále se vztahuje také na úvěry zajištěné nemovitými věcmi či účelově určené zejména k nabytí nemovité věci, její výstavbě či úpravě, převodu družstevního podílu, apod., které byly čerpány před 26. 3. 2020 (u těchto pak nemusí být splněna podmínka čerpání před datem 26. 3. 2020).

Novela zákona o spotřebitelském úvěru
Nová legislativa přináší ochranu kromě spotřebitele také dlužníkovi, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, tzn. také OSVČ, které jsou v prodlení s plněním peněžitého dluhu plynoucího z odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby déle než 90 dní. Věřiteli pak vzniká pouze právo na úrok ve výši reposazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

Novela zákona o realitním zprostředkování
V oblasti realitního zprostředkování byla přijata novela zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, která prodlužuje dobu pro ohlášení vázané živnosti realitního zprostředkování živnostníkům dosud poskytujícím tyto služby na základě živnosti volné. Prodlužuje také dobu pro složení profesních zkoušek pro činnost realitního zprostředkovatele dle zákona o realitním zprostředkování, čímž za dalších zákonem stanovených podmínek umožňuje vstup nových realitních makléřů na trh realitního zprostředkování bez doložení splnění podmínek odborné kvalifikace požadované pro vázanou živnost realitního zprostředkování. Realitní zprostředkovatelé tak budou muset ohlásit vázanou živnost realitního zprostředkování a noví realitní makléři budou muset splnit profesní zkoušku nejpozději do 3. 3. 2021, namísto původně stanoveného 3. 9. 2020.

Odklad vrácení plateb ze smluv o zájezdu
Na ochranu sektoru cestovního ruchu byl přijat zákon, kterým se odkládají platby, jež musí cestovní kanceláře vrátit klientům v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu.
Od smlouvy o zájezdu může klient odstoupit bez zaplacení odstupného, jestliže v místě určení cesty nebo pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na přepravu osob do místa určení cesty nebo pobytu. Zároveň může od smlouvy o zájezdu odstoupit sama cestovní kancelář, pokud jí v poskytnutí zájezdu budou bránit nevyhnutelné a mimořádné okolnosti.
Pokud již byly na takový zájezd zaplaceny nějaké zálohy, cestovní kancelář je povinna tyto platby klientům vrátit. Vzhledem k tomu, že cestovní kanceláře nebudou schopny vrátit daný objem plateb najednou v krátkém časovém intervalu, legislativa na tuto skutečnost reaguje možností odložit tyto platby. Úprava se vztahuje na zájezdy s termínem zahájení od 20. 2. 2020 do 31. 8. 2020. Cestovní kanceláře mají možnost klientům vystavit poukaz na zájezd, a to nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených klientem na zájezd. Na žádost klienta pak musí cestovní kancelář klientovi nabídnout náhradní zájezd stejné nebo vyšší jakosti, než byl původní. Pokud cestovní kancelář nenabídne klientovi takovýto zájezd do 30 dnů od žádosti klienta nebo pokud klient nepožádá o náhradní zájezd či nevyužije nabídky do 31. 8. 2021, je cestovní kancelář povinna vrátit klientovi veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů.

Kontaktní údaje:
Pokud budete mít zájem, rádi Vám pomůžeme s řešením Vaší konkrétní situace, včetně stanovení dalšího postupu či přijetí vhodných opatření. V této krizové době jsme Vám nepřetržitě k dispozici.
Za tímto účelem, prosíme, kontaktujte vedoucího právního oddělení Vilímková Dudák & Partners, advokáta JUDr. Jakuba Kadlece, email: jakub.kadlec@vilimkovadudak.cz, mobil: (+420) 605 457 096.

OstatníJazykyVzděláníOdbornostmoje práce