STAV POSTIŽENÍ MÁ BÝT POJISTKOU KVŮLI PŘÍPADNÝM ŽALOBÁM. PODLE PRÁVNÍKŮ TO MÁ OMEZENÝ VÝZNAM

PRAHA Hromadné postižení osob je termín pro mnohé hejtmany i zdravotníky nový. Plánuje ho ale vyhlásit čím dál více nemocnic jako svou právní pojistku. Experti však upozorňují, že je to zřejmě zbytečný krok.

Zní to až katastroficky. Jako by stav hromadného postižení osob odkazoval k obří živelní katastrofě a ne dlouhodobému přetížení jistého druhu zdravotní péče. Přitom právě proto jej začínají vyhlašovat české nemocnice.

Špitály tím avizují, že už nemohou zajistit jistý druh zdravotní péče. V současné situaci jde o plné covidové jednotky intenzivní péče. Je tedy na místě emoce trochu zklidnit: o účastníky dopravních nehod a jiných událostí se nemocniční personál plně postará i dál. U vážných covidových případů už ale budou muset lékaři sahat k selekci pacientů.

Proč tedy k dramatické proklamaci nyní špitály sahají? „Stav se vyhlašuje především kvůli právní ochraně zdravotníků. Až nouzový stav pomine, objeví se spousty advokátů, kteří jsou nyní zavření s respirátory ve svých kancelářích, aby nám říkali, co jsme měli a neměli dělat v době pandemie. Jedná se proto o ochranu lidí, kteří nyní musejí v rámci svého poslání činit strašná rozhodnutí. A my budeme muset možná v budoucnu argumentovat pro jejich ochranu,“ vysvětlil pro Lidovky.cz Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje, jehož nemocnice ke stavu hromadného postižení přistoupily jako první. Stejnou motivaci pro takový případný krok potvrdily serveru Lidovky.cz i další nemocnice v Česku.

I v Pardubicích však odhadují, že bude hůř. Podle mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřiny Semrádové se totiž počítá s tím, že okolo 20 procent covidových případů na běžných lůžkách se zhorší a vyžádají si přesun na JIP.

V praktickém provozu se pro ně tedy nic nemění, což po jednání Ústředního krizového štábu potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jde jen o konstatování současné situace, právně z toho ale nic nevyplývá,“ řekl novinářům.

I když se nemocnice mohou obávat, že s pominutím pandemie jim na stole přistanou stohy žalob kvůli zdravotním komplikacím či přímo úmrtím v době covidové krize, nemusí jim ani vyhlášení zmíněného stavu stačit. „Ačkoli lze nesnadnou situaci nemocnic pochopit, z právního hlediska má daný krok jen velmi omezený význam,“ řekl Jakub Kadlec z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners, která má se zdravotnictvím dlouholeté zkušenosti.

Doplnil také, že to nemocnice pro případná pochybení rozhodně z ničeho automaticky nevyviňuje, o všem by případně rozhodl až soud. Ten by podle Kadlece musel posoudit, zda lékaři pacientovi poskytli maximální možnou péči. „Soud by se přitom řídil pouze faktickým stavem věci, nikoli vyhlášením daného, právně irelevantního mimořádného stavu,“ dodal advokát.

V podobném tónu Netolického krok zkritizoval i odborník Pirátů na oblast zdravotnictví Ondřej Dostál, který ve středu řekl, že se jedná spíše o krok z oblasti politického marketingu.

Pacienti poputují za hranice

Ulevit by tuzemským nemocnicím mohly alespoň částečně nabídky z ciziny. Hamáček včera oznámil, že Česká republika už dojednala 19 lůžek v sousedním Německu. Převoz vlastním letadlem a dvacítku volných lůžek nabídlo Švýcarsko. Možnost postarat se až o 200 pacientů deklarují také Poláci. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že souhrnně nabízejí různé evropské státy Česku řádově nižší stovky lůžek. „Je třeba dbát na to, aby transport pacientovi zásadně nepřitížil. Bude to kombinace lokality a zdravotního stavu,“ upozornil Hamáček.

Zdroj: lidovky.cz