04. 11. 2016
Miroslav Hájek pro Mladá fronta Dnes: Kooperativu dusí u soudu bývalý horník
Mladá fronta Dnes, 4.11.2016 0:00:00
Nálepku firmy v problémech může získat v Česku kdokoliv, ukazuje poslední příklad. Soud na základě ručně načmáraného papíru zahájil s pojišťovnou insolvenční řízení.
PRAHA
Do sbírky bizarních příběhů z českého insolvenčního práva přibude brzy nový případ. Krajský soud v Ostravě zahájil insolvenční řízení s jednou z největších pojišťoven českého trhu, Kooperativou. Návrh na insolvenci byl v tomto případě velmi netradiční. Napsán je nepříliš srozumitelně rukou na několika stranách papíru.
Daniel Dřeza, zaměstnanec hornické společnosti OKD, se v návrhu dožaduje úhrady nákladů za pracovní úrazy a čerpání „paragrafu“ na léčbu dítěte z let 2002 a 2003, dále vyplacení renty a valorizaci. Vypořádání přešlo údajně na pojišťovnu Kooperativa, která závazky podobně jako OKD neplnila. „I s bizarním návrhem se musí soud nějak vypořádat. Soud nemůže udělat to, že by to rovnou hodil do koše a vůbec se tím nezabýval,“ říká Miroslav Hájek ze společnosti Vilímková Dudák & Partners.
Návrh působí chaoticky už jen kvůli tomu, jak vypadá. Navíc z něj vůbec není jasné, jakým způsobem dluh vznikl a proč by měla být pojišťovna v insolvenci. Jako přílohu dodal Dřeza verdikt Ústavního soudu, který však jeho ústavní stížnost odmítl. Celkovou dlužnou částku po splatnosti vyčíslil Dřeza na 1 594 941 korun. Případ je formálně i obsahově velmi nestandardní. Z návrhu nijak nevyplývá, že by pojišťovna byla v platební neschopnosti, nezmiňuje ani žádné další dlužníky. Stejný rukopis má jeden z návrhů v insolvenčním řízení společnosti OKD.
Rozhodnutí do dvou hodin
Kooperativa návrh odmítá a věří, že soud ho brzy zamítne. „Kooperativa je pouze správce výplaty rent, nespokojený příjemce renty by se s jakýmikoliv nároky měl obrátit na svého zaměstnavatele (bývalého). Zjišťujeme, z jakého důvodu soud návrh vůbec vydal, procesně jde podle našeho názoru o chybu,“ uvedl mluvčí pojišťovny Milan Káňa. „Tento insolvenční návrh by měl být soudem zamítnut,“ říká Miroslav Hájek, podle něhož návrh nesplňuje řadu podmínek daných insolvenčním zákonem. „Současná legislativa neumožňuje, aby tyto bizarní případy, ale i zjevně neopodstatněné návrhy nebyly zveřejněny. Do budoucna by se to však mělo změnit novelou zákona,“ říká Hájek.
Podle insolvenčního zákona má soud oznámit do dvou hodin po obdržení návrhu, že zahajuje insolvenční řízení. Někdy ale soudy váhají a rozhodnutí odkládají. Třeba když letos v srpnu přišel na Krajský soud v Ostravě insolvenční návrh na Vítkovice Gearworks, jednu z firem strojařské skupiny Vítkovice Jana Světlíka, čekala justice s vyhlášením insolvenčního řízení celých 24 hodin. Nejspíš proto, že si Světlík už dřív stěžoval na to, že jsou na jeho firmy podávány šikanózní návrhy, jimiž se ho snaží poškodit konkurenti. Oprávněnost návrhu, který tak dlouho „visel“ ve vzduchoprázdnu mezi soudní podatelnou a soudcem, se nakonec prokázala: do měsíce od rozjezdu insolvenčního řízení soudu nezbylo než potvrdit, že jsou Gearworks v úpadku.
Podnikatelé v Česku si dlouhodobě stěžují na problém se šikanózními návrhy. Přes dva roky například bojuje s takovými návrhy výrobce průmyslových světel Trevos. Insolvenční řízení přitom s firmou probíhalo jen na základě vymyšlené pohledávky. I když soud nakonec insolvenci zamítl, stále ještě běží odvolání.
První pokuta i podmínka
Problémy čekají brzy i státní podnik Čepro. Vrchní soud totiž včera potvrdil procesní pochybení v insolvenčním řízení zahájeném na návrh Vladimíra Bartoše, který na společnost podal v roce 2011. Kvůli tomu je pravděpodobné, že v dohledné době dojde ke znovuotevření insolvenčního řízení, které již bylo jednou pravomocně zastaveno. Čepro návrh odmítá. „Jedná se o typický příklad šikanózního zneužití práva, kdy se žalobce pokouší vyvinout na domnělého dlužníka nátlak a donutit jej tak k proplacení neexistující pohledávky, ačkoli je zcela evidentní, že dlužník v úpadku není,“ uvedla mluvčí Čepra Lenka Svobodová. Soudy už navrhovatele šikanózních insolvencí potrestaly. Nejvyšší soud kvalifikoval takový návrh jako trestný čin pomluvy a vydírání. První hříšníky potrestal podmínkou a pokutou.