Aktuality

Komentujeme a vyjadřujeme se k aktuálním tématům v médiích. Sledujeme změny legislativy a judikatury. Pořádáme workshopy a přednášky. Aktivně naše klienty informujeme o novinkách.

více informací

Jan Labský pro HN a iHned: Razítko na stavbu dálnice půjde získat rychleji, vláda chce vyvlastňovat pozemky jednodušším způsobem

Loni v Česku přibyly pouze čtyři kilometry nových dálnic, letos se řidiči poprvé projedou po dalších 34 kilometrech. Vláda nyní přichází s dalším návrhem, jak pomalou výstavbu důležitých dopravních staveb zrychlit. Razítko od stavebního úřadu získá i méně detailní projekt, klesne také vliv ekologů a ekologických aktivistů.

 

 

Poslední novela takzvaného liniového zákona začala platit loni na podzim a stát díky ní získal možnost začít stavět i na pozemcích, které mu ještě nepatří. Nemusí tak čekat, až soud v případě nedohody státu a majitele rozhodne, jakou cenu má za vyvlastněný pozemek majiteli zaplatit. Jeho další změnu, kterou vypracovalo ministerstvo dopravy, schválila vláda v pondělí. Nyní zamíří do sněmovny.

 

Investor, tedy nejčastěji Ředitelství silnic a dálnic, by nově mohl o umístění a povolení stavby žádat najednou, aniž by zároveň musel úředníkům předložit detailní projektovou dokumentaci. Zjednodušeně řečeno by mu stačilo umístit stavbu v určeném koridoru a na plánované dálnici vyznačit mosty a náspy. Dokument už by ale neřešil třeba to, z jakých materiálů mosty postaví. “V praxi by to mohlo znamenat zkrácení přípravy jednotlivých staveb až o tři roky,” tvrdí ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).

 

Podrobnější informace o stavbě by nejpozději pět dnů před jejím zahájením dodala až firma, která by zakázku získala. “Novela tím přenáší větší míru odpovědnosti na stavebníka,” uvádí právník Jan Labský z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners, který se mimo jiné zaměřuje na stavební právo. Zástupci stavebního úřadu budou stavbu ale detailně zkoumat až při kolaudaci, tedy na konci stavby. Pokud zjistí, že došlo k porušení předpisů, může to celou stavbu výrazně prodražit (státu či firmě) a zdržet.

 

Novela má zároveň snížit vliv ekologů, aktivistů nebo starostů na proces povolování důležitých silnic či železnic. Pokud se nyní stát rozhodne postavit obchvat města na pozemcích, s nimiž radnice v územním plánu počítá třeba pro výstavbu bytů, musí zástupci obce nejdřív tento plán změnit. To může trvat i několik let. Dokud to radní neudělají, nemůže stavba začít.

 

Kremlík to chce změnit zavedením územního rozvojového plánu, který bude nadřazený obecním a krajským územním plánům. Všechny chystané dopravní stavby do něj budou zakreslovat pracovníci nově vzniklé státní projekční kanceláře. Firmy tak budou moci se stavbou silnice začít hned a nebudou muset čekat, až starostové plán aktualizují.

 

Podle zástupců Svazu měst a obcí stát takový nástroj nepotřebuje. Podobný názor má i poslanec a místopředseda hnutí STAN Jan Farský. “Obce infrastrukturní projekty nezdržují,” míní bývalý starosta Semil. Už dnes jsou podle něj obce při sestavování územního plánu omezeny jasnými pravidly.

 

Zhruba o rok by přípravu dopravních staveb mělo urychlit omezení počtu řízení, v kterých se zkoumá, zda stavba neporušuje zákon o ochraně přírody. Pokud třeba chystaná dálnice získá takzvanou EIA, stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí, budou ji moci ekologové napadnout už jen v rámci jednoho řízení – dosud mají více možností. Jde o kompromis mezi ministerstvem dopravy a životního prostředí. Kremlík původně navrhoval, aby důležité dopravní stavby, které dostanou EIA, už nikdo z pohledu ochrany přírody dále nezkoumal. Po kritice ministerstva životního prostředí či pražského magistrátu tento návrh stáhl.

 

Nápad se ale pravděpodobně vrátí do hry ve sněmovně. “Zvažujeme, co dát do vládního návrhu a co nechat stranou, protože na tom není shoda mezi resorty. Takové body chceme nechat až na poslance, jestli to bude mít politickou podporu, nebo ne,” říká poslanec Martin Kolovratník (ANO), který na novele s ministerstvem dopravy spolupracuje.

 

Kolovratník zároveň hodlá rozšířit seznam důležitých staveb, kde by stát mohl začít stavět ještě před definitivním rozhodnutím o vyvlastnění. Už dnes přitom nejde pouze o dálnice, na seznamu je i plot kolem ruzyňského letiště nebo plánované metro D. Aktuální novela ministerstva dopravy plánuje přidat i všechny vodní a energetické stavby. Kolovratník chce jako důležitou stavbu označit i všechny silnice I. třídy, včetně obchvatů a také regionální železniční tratě a nádraží.

 

Loni v Česku přibyly pouze čtyři kilometry nových dálnic, letos se řidiči poprvé projedou po dalších 34 kilometrech. Vláda přichází s dalším návrhem, jak pomalou výstavbu dopravních staveb zrychlit.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, iHned

Rubrika: Titulní strana

Autor: Jan Prokeš

 

 

OstatníJazykyVzděláníOdbornostmoje práce