Klára Valentová pro MF Dnes: Zbytečná smršť papírů

Školy to s GDPR přehánějí, chrání osobní údaje dětí i tam, kde to zákon nevyžaduje.

Tři hustě popsané listy papíru čekaly na rodiče prvňáčků při prvních třídních schůzkách v jedné z pražských škol. „Přečíst to trvalo čtvrt hodiny,“ říká Jana, pro kterou byl formulář, který po ní chtěl dvanáct souhlasů se zpracováním osobních údajů její dcery (GDPR), jedním z prvních setkání se školou. Podepsala, i když se některým divila. „Ještě ani nemají čítanky, a já už mám podepisovat, že může škola její osobní údaje předat, kdyby ji chtěla testovat na drogy?“ divila se matka čerstvé žákyně první třídy.

Podle Kláry Valentové z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners, která se na ochranu osobních údajů specializuje a se zaváděním GDPR radila i některým školám, po velké panice, která zavedení GDPR provázela, nová pravidla některé školy úplně pustily z hlavy.
„Další to naopak vzaly smrtelně vážně. V mateřských školkách děti mají běžně v šatně obrázek, aby poznaly, kam si dát bačkůrky. Jsou ale školky, kde rodiče do omluvenky píší, že beruška je nemocná, protože jméno školka používat nechce,“ říká právnička.
V jiné škole zase lovili souhlasy od babiček, které vyzvedávaly děti ze školy. Rodiče je totiž uvedli na seznam osob, kterým škola může dítě vydat.

Fotky na web patří

Těch situací, když školy souhlas se zpracováním osobních údajů dětí skutečně potřebují, je přitom jen pár. Tak například ke zveřejňování fotek dítěte škola měla mít od rodičů souhlas už před GDPR, a to kvůli ochraně soukromí, kterou řeší občanský zákoník. Pokud dá škola na nástěnku nebo na web fotografii celého houfu dětí ze školního výletu, žádný souhlas podle GDPR k tomu nepotřebuje. Škola by to měla udělat jen se svolením rodičů nebo samotného studenta, to však může být neformální. Jen v případě menších dětí Valentová doporučuje získat předchozí písemný souhlas rodičů. Mít na všechno souhlas ani nejde. „Tak například pokud má škola kroniku, do které dává seznam absolventů, je podle mě oprávněný zájem školy, aby údaje byly kompletní. Co by dělala, kdyby rodiče souhlas nedali?“ ptá se právnička. Nesmyslné je i to, když škola po rodiči k podpisu pod přihlášku do školní jídelny chce i podpis podle GDPR. Jídelna může z podepsaného formuláře údaje využít, aby dodržela uzavřenou smlouvu – nakrmila dítě.

Nesmyslné je i sbírat podpisy pod souhlas podle GDPR v případě, že škola chce dítě případně testovat na drogy či alkohol. Aby to mohla udělat, potřebuje od rodičů (nebo dítěte, pokud je zletilé) souhlas se samotným testováním. A pokud tento souhlas má, další podepsaný papír už nepotřebuje.
Místo toho, aby zahrnovaly rodiče hromadami papírů, které pak musí archivovat, měly by se školy podle Valentové zaměřit více na to, co po nich zákon skutečně chce. A to je jasně a srozumitelně vysvětlit, co se s informacemi, které jsou uvedené třeba právě na přihlášce do školní jídelny, bude dít a kdo k nim bude mít přístup. To může udělat přímo na dokumentu, který rodič podepisuje, nebo třeba na školním webu. „Když nastupovala dcera na střední, přístup byl precizní, při zápisu jsem dostala list papíru, na kterém to bylo všechno dopodrobna popsáno na jednom místě,“ říká Valentová.

***

Fakta K čemu podpis není potřeba

* Osobní údaje škola využívá ve veřejném zájmu nebo k plnění svých povinností: vedení školní matriky, záznamy o účasti žáků na soutěžích a olympiádách, vystavování podepsaných výtvorů žáků či používání jmenovek v šatnách. * Zpracování osobních údajů vyplývá ze smlouvy, kterou rodič uzavřel (tou je například i přihláška ke školnímu stravování): předplatné družin či stravného, přihlašování do kroužků a na akce školy (výlety apod.), evidence údajů osob, které mohou vyzvedávat dítě ze školy, atd. Zdroj: Úřad na ochranu osobních údajů

Zdroj: MF Dnes

Rubrika: Z domova

Autor: Radka Hrdinová