Aktuality

Komentujeme a vyjadřujeme se k aktuálním tématům v médiích. Sledujeme změny legislativy a judikatury. Pořádáme workshopy a přednášky. Aktivně naše klienty informujeme o novinkách.

více informací

Miroslav Hájek pro Ceskapozice.cz: Poslanci burzu nepotěšili. Schválili vládní návrh regulace anonymních akcií.

Ceskapozice.cz, 7.5.2013 0:00:00 

Zaknihování akcií firem ucházejících se o veřejné zakázky v centrálním depozitáři je otázka politická a síly lobbingu.

 

K tématu zrušení či regulace akcií na majitele se již vyjadřoval kdekdo. Výsledkem nekonečných diskusí je, že doposud není nakládání s těmito cennými papíry nijak omezeno, což se však brzy změní. Poslanecká sněmovna totiž v úterý 7. května 158 hlasy schválila vládní návrh zákona regulujícího anonymní akcie. Neprošel tím senátní pozměňující návrh, který požadoval po firmách soutěžících o veřejné zakázky, aby své akcie zaknihovaly v Centrálním depozitáři cenných papírů.

 

Vládní návrh zákona neruší listinné akcie na majitele, ale stanovuje povinnost pro společnosti s listinnými akciemi na majitele zvolit mezi třemi druhy jejich transformace: změnou na akcie na jméno, imobilizací (uložení akcií u bank či jiných obchodníků s cennými papíry) nebo zaknihováním v centrálním depozitáři.

 

Senátní úpravy předpokládají, že o veřejné zakázky se bude moci ucházet pouze firma, jež má zaknihované akcie v centrálním depozitářiNěkteří senátoři se krátce po únorovém hlasování sněmovny nechali slyšet, že se pokusí vládní návrh zákona regulujícího anonymní akcie zpřísnit. A skutečně se tak stalo. Senátní úpravy předpokládají, že o veřejné zakázky se bude moci ucházet pouze firma, jež má zaknihované akcie v centrálním depozitáři. Toto ustanovení se týká společností, jež mají sídlo v České republice.

 

Jde-li o zahraniční firmu, jež nemá zaknihovány akcie v zahraničním centrálním depozitáři a která bude chtít soutěžit o veřejnou zakázku, bude muset předložit čestné prohlášení obsahující informace, kdo jsou konkrétními vlastníky více než deseti procent akcií. Stejná ustanovení se mají týkat i společností, které pobírají dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Centrální depozitář cenných papírů je stoprocentní dceřinou společností Burzy cenných papírů Praha. Centrální evidence je v podstatě analogií katastru nemovitostí, který obdobně eviduje majetek třetích osob. Centrální depozitář podléhá regulaci a dohledu České nárobní banky. Zaknihované akcie nemohou být upraveny, jsou centrálně evidovány. Seznam zaknihovaných akcií je databází, kterou nelze zfalšovat. Poskytuje přehled o akcionářské struktuře i zpětně za období do dvanácti let. Centrální depozitář vyžaduje informace o konečném vlastníkovi. Je schopen dohledat informace o finálním vlastníkovi, a to včetně například majitele akcií držených kyperským právníkem. Zákon již dnes stanovuje povinnost některým firmám zaknihovávat cenné papíry v centrálním depozitáři. Jde o banky, pojišťovny, zajišťovny, obalové společnosti a provozovatele systému nakládání s odpady. Evidence je regulována jak evropskými, tak národními předpisy.

 

 

Zlepšení à la Senát
K nejhlasitějším obhájcům evidence v centrálním depozitáři patřil v Senátu zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Ivo Bárek (ČSSD). Ten na jednání horní komory konstatoval, že ve veřejných zakázkách uspěje ročně podle dostupných informací zhruba 700 akciových společností.

 

„Pokud mají průměrný základní kapitál ve výši kolem osmi milionů korun, potom podle pravidel a propočtů centrálního depozitáře by zaknihování 550 dosud nezaknihovaných akciových společností znamenalo náklady na poplatky u centrálního depozitáře v celkovém objemu zhruba 4,4 milionu za všechny akciové zaknihované společnosti,“ vypočítal senátor. Je tedy senátní zlepšovák pouze drobností, jak by se z Bárkových čísel mohlo na první pohled zdát?

 

Každá společnost s akciemi na jméno je povinná vést seznam akcionářů, a je tedy možné zjistit, kdo je či byl jejím akcionářem Advokátka Lucie Vožehová, partnerka advokátní kanceláře Bányaiová Vožehová, považuje požadavek na změnu formy akcií na majitele na akcie na jméno za pochopitelný, požadavek na zaknihování akcií u společností, které se budou ucházet o veřejné zakázky, hodnotí ale jako nepřiměřený a neopodstatněný.

 

Poukazuje na to, že každá společnost s akciemi na jméno je povinná vést seznam akcionářů, a je tedy možné zjistit, kdo je či byl jejím akcionářem. „Pokud je záměr zákonodárce veden myšlenkou možné zpětné manipulace s akciemi, je třeba si uvědomit, že nelze zákony psát pouze s přesvědčením, že jejich adresáti jsou podvodníci,“ vysvětluje svůj názor Vožehová.

 

Advokátka poukazuje též na to, projde-li senátní pozměňující návrh, nebude se týkat jen pár velkých firem. V případě, že by se povinnost zaknihovat akcie přenesla i na firmy, které žádají o jiné státní dotace, může postihnout stovky společností. Jako příklad uvádí zemědělská družstva ve formě akciových společností žádajících o dotace, firmy žádající o dotace na výzkum nebo vytvoření nových pracovních míst.

 

„Všechny tyto společnosti budou nuceny vynakládat zbytečné výdaje za poplatky centrálního depozitáře nebo obchodníka s cennými papíry. Dotkne se to nejen společnosti, ale i jejich akcionářů, a to ať již za samotné držení akcií, nebo například za jejich převod,“ upřesňuje Vožehová.

 

 

Nejde o konflikt s Ústavou ČR?
Ještě před jednáním o anonymních akciích v Senátu se ozývaly hlasy, že pozměňovací návrh určující, aby se o veřejné zakázky mohly hlásit firmy jen se zaknihovanými akciemi, může být v konfliktu s evropským právem. Právník Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners tvrdí, že návrh v rozporu s evropským právem není.

 

„Evropské unii principiálně vadí diskriminace osob z jiných členských států, zatímco diskriminace vlastních občanů či společností je z hlediska práva EU v pořádku. Je ovšem otázka, zda by úprava nebyla v rozporu s českými ústavními normami, neboť Senátem navrhovaná úprava je nesystémová a zakládá neodůvodněnou nerovnost mezi různými formami vlastnictví akcií,“ říká Hájek.

 

Právník Miroslav Hájek: Senátem navrhovaná úprava je nesystémová a zakládá neodůvodněnou nerovnost mezi různými formami vlastnictví akciíTi, co lobbují za povinnost zaknihovávat akcie v centrálním depozitáři, zmiňují, že v případě, kdy lze imobilizovat akcie u obchodníků s cennými papíry, mohou tyto služby nabízet nejen banky, ale také obchodníci typu Key Investments či KTP Quantum. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) už na březnovém jednání Senátu uvedl, že tyto obavy jsou neopodstatněné.

 

„Platí zákon o podnikání na kapitálovém trhu. A tento zákon říká, že kdokoliv, kdo chce imobilizovat akcie nebo zrovna tak to platí v případě zaknihování, tak je pod dozorem České národní banky. A je věcí ČNB, jaké společnosti budou potom moci akcie imobilizovat, nebo ne,“ konstatoval Vystrčil s tím, že ČNB je garantem jak u centrálního depozitáře, tak u všech ostatních společností.

 

To potvrzuje i advokát Hájek. Zároveň poukazuje na to, že kauzy Key Investments či KTP Quantum nejsou problematické kvůli tomu, že by tyto společnosti samy poskytovaly službu vedení evidence imobilizovaných cenných papírů. To je čistě evidenční záležitost. „K razantnímu snížení majetku těchto společností došlo kvůli rizikovým investicím, což ale s kvalitou evidenční služby nijak nesouvisí,“ dodává Hájek.

 

Soutěž neomezovat!
Zdá se, že otázka, zda budou muset mít účastníci soutěží o veřejné zakázky zaknihovány své akcie v centrálním depozitáři, je hlavně politikou a bojem zainteresovaných, tedy centrálního depozitáře a obchodníků s cennými papíry. „Pokud bude možnost mít akcie zaknihované pouze u centrálního depozitáře, je zjevné, že nebude ohledně této služby žádná cenová soutěž a centrální depozitář si bude moci ceny diktovat. Možnost stanovit si ceny není sice zcela neomezená, ale rozhodně se nedá hovořit o ceně stanovené trhem,“ říká advokátka Vožehová.

 

Advokát Miroslav Hájek předpokládá, že pokud začnou banky či obchodníci s cennými papíry nabízet evidenci imobilizovaných akcií, nastaví cenové podmínky tak, aby byly srovnatelné či mírně výhodnější oproti cenovým podmínkám centrálního depozitáře.

 

Anonymní vlastnictví firem ucházejících se o veřejné zakázky by měl řešit nový zákon o veřejných zakázkách, který začne platit v roce 2015Právnička Lucie Vožehová vidí jedinou výhodu, proč firmám uložit povinnost zaknihovat akcie v centrálním depozitáři, a to v jednodušší práci při získávání informací například pro policii či finanční úřady. „Na druhou stanu nevidím důvod, proč by stejně dobře nemohli fungovat i obchodníci s cennými papíry pod dozorem ČNB,“ dodává s tím, že pro advokáta by bylo sice jednodušší, aby všechny akcie byly zaknihovány u jediného subjektu, zatím prý ale neslyšela rozumnou argumentaci, která by omezení soutěže v této oblasti odůvodňovala.

 

Stát se může ledacos, ale je vysoce pravděpodobné, že Poslanecká sněmovna 7. května zákon regulující anonymní akcie v nějaké podobě schválí. ČSSD totiž koncem března prohlásila, že pokud poslanci odmítnou senátní úpravy, podpoří strana původní, tedy vládní návrh. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek zdůraznil, že opoziční strana nemá zájem potopit zákon, který je krokem správným směrem.

 

S tím musíme souhlasit, i když není zcela zřejmé, jak moc anonymní vlastnictví zákon ve skutečnosti omezí. Senátní pozměňovací návrh se vládní materiál sice snaží zpřísnit, systémový ani promyšlený krok to však není. Navíc anonymní vlastnictví firem ucházejících se o veřejné zakázky by měl řešit nový zákon o veřejných zakázkách, který začne platit v roce 2015. Je tedy otázkou, zda by materiál ze Senátu něčemu skutečně pomohl, či by pouze přinesl byznys dcerce burzy.

 

 

OstatníJazykyVzděláníOdbornostmoje práce