Aktuality

Komentujeme a vyjadřujeme se k aktuálním tématům v médiích. Sledujeme změny legislativy a judikatury. Pořádáme workshopy a přednášky. Aktivně naše klienty informujeme o novinkách.

více informací

Tereza Jarošová pro Ekonom, ihned.cz: Novela zákona o obchodních korporacích zjednoduší zakládání i rušení firem

Změny v zakládání a fungování tuzemských firem i postih neaktivních společností. To vše přinese rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která nyní leží v Poslanecké sněmovně.

 

Návrh zákona některá ustanovení zpřesňuje, jiná pravidla jako nadbytečná opouští a navíc zavádí i několik novinek. Ministerstvo spravedlnosti je přesvědčeno, že menší regulace a přehlednější zákonná ustanovení podnikatelům prospějí. Hospodářský výbor novelu, která prošla prvním čtením, minulý týden doporučil sněmovně schválit v navrženém znění. Resort spravedlnosti počítá s tím, že pravidla by mohla platit už od ledna příštího roku.

 

Méně regulace

 

První novinka se týká zakládání společností s ručením omezeným, které tvoří podle údajů Českého statistického úřadu asi 95 procent existujících obchodních firem. Současná právní úprava požaduje po podnikateli, aby splatil vklad do základního kapitálu na zvláštní účet u banky.

 

Základní kapitál přitom může podle stávajících pravidel činit i pouhou korunu. Nově by v případě základního kapitálu do dvaceti tisíc mohl podnikatel splatit vklad i jinak. Například u notáře, který již dnes sepisuje zakladatelské dokumenty formou notářského zápisu a který má navíc právo provádět i přímé zápisy do obchodního rejstříku.

 

Pro podnikatele by se tak proces zakládání „eseróčka“ zjednodušil. „V praxi to přivítáme,“ říká advokátka Tereza Jarošová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

 

Další změna, která má podnikatelům ulehčit život, je zavedení pravidla, podle něhož by firma o vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy nemusela pořizovat notářský zápis. Dnes o takovýchto změnách rozhoduje valná hromada nebo společníci. Nově by o tom rozhodli jednoduše jednatelé bez notářského zápisu, firmy by tak na tom ušetřily. Nepůjde o základní identifikaci společnosti či informace o typu předmětu činnosti, výše základního kapitálu nebo počet jednatelů, ale údaje, které souvisí se založením společnosti. Například povinnost zaplatit finanční prostředky do základního kapitálu s uvedením lhůty, do kdy musí podnikatel toto učinit. „Poté, když se vkladová povinnost splní, jde vlastně už o mrtvá ustanovení,“ říká advokát Patrik Koželuha z kanceláře Bříza & Trubač.

 

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo reagovat i na problémy, které vyplývají z úpravy takzvaného zákazu konkurence. Zákon říká, jaké činnosti nesmí jednatel (nebo jiný člen orgánu společnosti) provádět, jde o situace, kdy by mohlo docházet ke konfliktu zájmů mezi ním a firmou. Jednatel tak nesmí například podnikat ve stejné oblasti jako společnost. „Nepanovala shoda v otázce, zda lze zákaz konkurence ve společenské smlouvě nebo ve stanovách jen rozšířit, nebo jestli může být i zúžen, nebo dokonce úplně vyloučen,“ říká advokátka Jarošová.

 

Nově zákon dává jasně najevo, že společnost si může zákaz konkurence upravit zcela odlišně a například ve stanovách „zakázané“ činnosti povolit nebo případně určit podmínky, za kterých je bude moci jednatel vykonávat. „To ale neznamená úplné rozvolnění, kdy by mohl jednatel provádět konkurenční aktivity k újmě firmy,“ upozorňuje Koželuha.

 

Větší transparentnost

 

Další změna se týká problematických případů, kdy je do statutárního orgánu společnosti zvolena právnická osoba. Už dnes musí právnická osoba určit svého zmocněnce, který ji bude v pozici jednatele zastupovat. Pokud tak ale neudělá, platí pravidlo, že ji zastupuje člen jejího vlastního statutárního orgánu. Tím ale mohla být další firma. V praxi tak docházelo k řetězení, kdy bylo často složité dohledat konkrétního člověka. Mohlo dojít až k absurdní situaci, kdy původní právnická osoba byla nakonec i svým vlastním zástupcem.

Nově musí právnická osoba ihned po svém zvolení určit fyzickou osobu, která ji bude zastupovat. „Bude to výhodné i pro třetí strany, které budou mít jistotu, že jednají s tím, kdo je k tomu oprávněn,“ říká Patrik Koželuha. Navíc zákon stanoví „páku“ na společnosti, aby povinnost určit zmocněnce skutečně dodržovaly. Pokud by firma do tří měsíců od svého zvolení povinnost nesplnila, funkce jednatele by jí zanikla. Valná hromada by pak měla jeden měsíc na zvolení nového jednatele. Pokud tak neučiní, může podle zákona do hry vstoupit soud. Ten na návrh jmenuje dočasného jednatele na dobu, než bude nový řádně zvolen, jinak může soud firmu i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.

 

Konec statutárního ředitele

 

Novela se výrazně dotkne i akciových společností. V Česku se nyní mohou rozhodnout, zda budou spravovány podle takzvané monistické, nebo dualistické koncepce. Rozdíl je ve vnitřní organizaci společnosti. Při dualistické koncepci má v rukou obchodní vedení firmy představenstvo. To kontroluje dozorčí rada, která přezkoumává hospodaření společnosti.

 

Český zákon od roku 2014 nadto zavedl monistickou správu akciových společností. Takové firmy mají ve svém čele statutárního ředitele a vedle toho správní radu. Mezi nimi ale v praxi vznikaly problémy kvůli nejasnému vymezení pravomocí. „Statutárnímu řediteli sice přísluší obchodní vedení firmy a zastupuje ji navenek, rada ale měla podle zákona určovat základní zaměření obchodního vedení, přičemž ne zcela logicky se dále ohledně kompetencí odkazuje na použití úpravy dualistického systému. Není pak úplně jasné, co se tím myslí a kdo má co dělat,“ vysvětluje současný stav Koželuha. Novela počítá s tím, že by se funkce statutárního ředitele zrušila a firmu by řídila pouze správní rada. „Je to čistší, stávající právní úprava je složitá a nejasná,“ myslí si.

 

Novela zároveň u monistických akciových společností výslovně říká, že se na ni nevztahuje pravidlo o zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě firmy s více než pěti sty zaměstnanci. Dosud byly pochybnosti, jestli se ustanovení zákona o dozorčí radě vztahuje i na správní radu.

 

Povinná účast zaměstnanců v dozorčích radách platila do roku 2013, nový zákon o obchodních korporacích tuto povinnost zrušil, parlament ji ale novelou z roku 2017 znovu do právního řádu vrátil. Letos v lednu vypršela dvouletá lhůta, během níž musely firmy splnění povinnosti zajistit.

 

Ministerstvo vyslyšelo některé kritické hlasy odborníků a firem a právní úpravu chce opět změnit. Předně by nově mohl postačovat jeden zástupce zaměstnanců v dozorčí radě (nyní platí pravidlo, že na dva zástupce akcionářů připadá jeden zástupce zaměstnanců). Bude čistě na rozhodnutí firem, zda tohoto „zmírnění“ využijí, nebo setrvají u současného nastavení. Dále novela konkretizuje, jaký okamžik je rozhodný pro určení, zda má společnost více než pět set zaměstnanců. Oním okamžikem je první den účetního období, v kterém má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady. Novela nadto výslovně říká, že zvoleni do dozorčí rady mohou být jen zaměstnanci v pracovním poměru. Smyslem úpravy je umožnit zaměstnancům, nikoliv třetím osobám, ovlivnit kontrolní mechanismy ve firmě.

 

Zákon o obchodních korporacích úzce souvisí i s dalšími oblastmi a zasahuje do nich, novela tak mění například zákon o veřejných rejstřících. Resort spravedlnosti se jeho novelizací rozhodl řešit problém neefektivního vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin u neaktivních společností.

 

Už teď mohou soudy firmě, která účetní závěrku nezakládá do sbírky listin, uložit pokutu. Anebo nařídit její zrušení a likvidaci. Jenže mnohdy taková obchodní korporace nemá majetek postačující ani na úhradu nákladů likvidace. Soudy by nově dostaly možnost rozhodnout o zrušení firmy i bez likvidace. A to za podmínky, že nezaloží po dvě po sobě jdoucí účetní období účetní závěrku do sbírky listin a zároveň je nekontaktovatelná.

 

Založení „eseróčka“ bez návštěvy banky. U základního kapitálu do dvaceti tisíc bude možné splatit vklad i jinak. Třeba u notáře, který firmu zapíše do rejstříku. Konec řetězení má zaručit větší transparentnost. Firmy, které figurují v orgánech jiných firem, musí zmocnit konkrétního člověka jako svého zástupce.

OstatníJazykyVzděláníOdbornostmoje práce